Druhá ledová plocha v Táboře: priorita a nutnost! A co přinesly první měsíce klubových výběrů?
Táborský hokej má za sebou první měsíce nové soutěžní sezony a stojí za to se za nimi ve stručnosti ohlédnout. Zároveň však stále více a hlasitěji rezonuje téma nutnosti výstavby druhé ledové plochy v Táboře, neboť provozní kapacita té stávající už není pro potřeby táborských reprezentantů ledního hokeje a krasobruslení, ale ani amatérských sportovců a veřejnosti dostačující.
O tom všem se pro klubový web rozhovořil generální manažer HC Tábor Aleš Krátoška.
Absolutorium pro fanoušky i partnery
„Na nějaká velká hodnocení sezony je po dvou měsících pochopitelně ještě brzy, nicméně jsme v plném běhu
a mnohé už se událo. Když to vezmu od A-týmu, máme ještě do poloviny prosince, potažmo do konce roku prostor
na to, abychom si vyhodnotili, jak se věci vyvíjejí, a případně
na to mohli reagovat. Pokud ale máme už nyní o čem hovořit, pak je to podpora fanouškům. Zaslouží si za ni obrovské poděkování. To, jakou atmosféru a kulisu dokážou
při zápasech vytvořit, je naprosto skvělé a vytvářejí skvělou vizitku táborského hokeje. Ani v jednom utkání neklesla návštěva pod jedenáct stovek diváků, naopak přízeň diváků tuto hranici vysoko přesahuje. Na sobotní utkání proti Letňanům přišlo 2139 diváků, což je opravdu fantastické a jedná se o nejvyšší sezonní návštěvu napříč celou druhou ligou. Jsme opravdu rádi, že si diváci i v této složité době cestu na zimní stadion nacházejí a ukazuje se, že hokej je opravdu v Táboře sportem číslo jedna. Obecně je alfou omegou všeho podpora partnerů, což platí pro celý klub i pro A-tým. Podmínky pro druhou ligu tady i díky nim máme opravdu nadstandardní. Ostatně kdo přijde na táborský stadion a prohlédne si třeba už jen reklamy na mantinelech, tak vidí, jaké podpoře a přízni partnerů se těšíme, což nás samozřejmě nesmírně těší. Neznamená to ale, že bychom usínali na vavřínech; stále se na všech frontách pracuje
na tom, aby měl táborský hokej i nadále co nejlepší podmínky.“
Mládež: Náročné cíle a úspěch devítky
„Začněme od juniorky, která má jasný cíl, a to je postup do ligy juniorů. Klíč k němu je samozřejmě nesmírně těžký, protože ze zhruba sedmdesáti mužstev může postoupit jediné. Táboru by vyšší juniorská soutěž určitě slušela, protože by ideálně zapadla do systému výchovy mládeže. Až nadstavba a další boje ale ukážou, nakolik reálný tento cíl je. Extraligovému dorostu nyní skončila základní část. Dosavadní období bylo pro trenéry prostorem, aby se nějakým způsobem mužstvo připravilo a nastartovalo na nadstavbu, kde se začíná od nuly a hraje se už o bytí a nebytí. Pro tým to bude nesmírně těžké. Všichni hráči i trenéři ale pro úspěch jistě udělají maximum a budou bojovat do poslední chvíle o to, aby tady extraliga zůstala pro další ročníky. Tím se dostáváme k deváté třídě, které se podařilo postoupit mezi nejlepších dvacet čtyři mužstev v republice. Máme z toho velkou radost, protože právě od toho se mohou hráči co nejlépe odpíchnout buď pro extraligovou soutěž devátých tříd v nadcházející sezoně, anebo pro přechod do starší kategorie. Postupem do elitní nadstavby si každopádně pro zbytek sezony zaručili kvalitní zápasy a pro příští sezonu zajistili současným osmákům kvalitní soutěž. Co se týče dalších žákovských mužstev, i tam samozřejmě sledujeme především to, aby byla co nejlépe zajištěna návaznost pro přechod do starších ročníků. Dosavadní výsledky reálně ukazují kvalitu, jakou současné týmy disponují; vždycky a v každém sportu a klubu se střídají slabší ročníky se silnějšími. Určitě by se nám líbilo být pro hráče z okolí jakousi spádovou oblastí, přivézt do Tábora kvalitní kluky,
a zároveň tím vytvořit zdravou konkurenci pro ty stávající, protože právě to je v jejich růstu nejvíce posouvá. Není to ale samozřejmě vždy snadné.“
Základna, to je radost
„V současnosti máme dobře naplněné i kategorie přípravek, přestože i nás trošku zasáhlo nedávné covidové období. Dětí v našich přípravkách je ale relativně dost a ukazuje se, že je v Táboře o hokej zájem, což nás samozřejmě hrozně moc těší. Stále se však dá na tom všem dále pracovat, a také se pracuje. Moc rádi přivítáme nové děti ročníků 2018 až 2016. Máme tady školičku bruslení, bude se teď oddělovat první třída, fungují druháci, třeťáci… Pohled na ty nejmenší nám dělá opravdu velkou radost a rozhodně stojí za to se na ně přijít podívat, protože to je skutečně kouzlo. O to více se musíme snažit, abychom jim vytvořily co nejlepší podmínky a chodili na stadion s nadšením.“
Druhá ledová plocha v Táboře? Nutnost!
„Jak už jsme říkali, těšíme se z dostatečného zájmu o lední hokej a naplněnosti našich týmů, především u těch nejmenších. Ruku v ruce s tím jdou ale bohužel problémy s kapacitou ledové plochy. Ta už totiž v současné době rozhodně není dostačující. Začněme otázkou rozvrhů ve školách. Máme děti nejen na sousední partnerské škole ZŠ Zborovská, ale i na jiných školách, a proto není možné skloubit jejich rozvrh a uzpůsobit tréninkovým potřebám. Děti trénují výhradně ráno, a ještě ne pohromadě. Strávených hodin na ledě je právě z těchto důvodů opravdu málo a museli jsme proto sáhnout i k tomu, že dvě naše třídy cestují za tréninky i do Soběslavi, protože tady už se prostě nevejdou. A to mluvíme výhradně o našich mladých hokejistech. Máme ale pod klubem také oddíl krasobruslení, který to má ještě horší. Mluvíme o tom, probíráme to ze všech stran, ale vinou zmíněné kapacity není v našich silách zajistit jim odpovídající časy tréninků. Krasobruslařky jsou tak odkázané na opravdu brzké ranní tréninky. Pro ty holčičky je nesmírně náročné, když ráno musejí vstávat třeba už v půl páté, aby mohly trénovat. Navíc za dalšími tréninky dojíždějí i jinam, což samozřejmě představuje další vysoké náklady. Funguje tady i ženský hokejový tým, jehož členky naopak chodí trénovat hodně pozdě večer, a rovněž by si samozřejmě zasloužily více tréninků. V neposlední řadě jsou tu ještě mužstva okresní soutěže a další hobby týmy, no a v rozvrhu městského sportoviště pochopitelně nemůže chybět ani veřejné bruslení. I na to by lidé jistě rádi chodili častěji, ale bohužel to s aktuální kapacitou není možné. Druhá plocha je prostě v současnosti už nutností a její výstavba představuje pro budoucnost klubu naprostou prioritu.“
Dar ke sto letům hokeje?
„Věřím, že vůle v otázce realizace projektu druhé ledové plochy tady je; ostatně před volbami to měly v podstatě všechny strany v programech jako jednu z priorit. Jak už bylo zmíněno, nejde tady jen o hokej a naši činnost, ale také o sportovní veřejnost. Každopádně v roce 2024 slaví lední hokej v Táboře stoleté výročí, a kdyby se podařilo otevřít druhou tréninkovou halu, bylo by to skvělé. Máme přislíbenou podporu z kraje, o programech místních stran či koaliční smlouvě už jsme mluvili, a proto věřím, že by se to mohlo podařit a dostali bychom ke zmíněnému výročí tento dárek.“
CO DÁLE ZAZNĚLO?
Výše uvedená slova týkající se současné nedostatečné tréninkové kapacity potvrdila Věra FURTÁKOVÁ z oddílu krasobruslení při HC Tábor.
„Fungujeme už dlouhých devět let a musím říct, že o bruslení registrujeme opravdu velký zájem. Máme tady kvalitní
a kompetentní trenéry i výbornou základnu. Je ale velmi komplikované tuto činnost rozvíjet. Aby se naše členky výkonnostně posouvaly výš a naše základna se ještě více rozrostla, potřebujeme nutně více hodin na ledě, a především ve schůdnějších časech. Rodiče projevují poměrně velký zájem, ale když jim sdělíme, že tréninky začínají většinou třeba už v půl šesté ráno, tak pochopitelně uvadá. Je to obrovská komplikace a popravdě už jsme z toho mnohdy všichni hodně unavení.“
Michal ŠUŠÁK, předseda Hockey Clubu Tábor, z.s., připojil své vyjádření k projektu výstavby druhé ledové plochy z hlediska ekonomiky a financí.
„Co se týká nové haly, klub si uvědomuje, že jde z investičního i provozního hlediska o finančně nákladnou záležitost. Výstavba a provoz haly by proto měly být co nejúspornější a nejefektivnější. Nepotřebujeme nové zázemí, potřebujeme jen ledovou plochu. Zároveň s využitím nových technologií by měl být provoz nové haly v kombinaci s tou stávající úspornější a ekologičtější. Současný kompresorový způsob chlazení je již zastaralý a stejně potřebuje výměnu, která umožní optimální provoz jedné či obou hal. Klub si je těchto aspektů plně vědom, a proto by bez minimálně třicetimilionové podpory kraje o druhé ledové ploše ani neuvažoval. Tato podpora byla opakovaně deklarována; je tedy jen na městu, zda se přidá a umožní nejen milovníkům hokeje důstojné provozování ledových sportů.“
