Matěj Blümel: Tábor je můj druhý domov. Byl bych rád, kdyby se tu hrála první liga

Není to tak dávno, co táborští hokejoví fandové hltali televizní přenosy ze světového šampionátu ve Finsku a spolu s národním týmem se těšili z medailového úspěchu českého národního týmu. Když padl záběr na radujícího se útočníka Matěje Blümela, mnozí z nich možná ani netušili, že právě díky jeho osobě je v mistrovském bronzu vyrytý i táborský punc.

Dvaadvacetiletý úspěšný reprezentant a novopečený obyvatel prestižní zámořské adresy Dallas Stars je s městem nad Jordánem pevně spjatý. Svůj hlavní životní přístav má sice na východě Čech, ale v Táboře se narodil a ve vzácných volných chvílích nevynechá byť jen jednu příležitost navštívit zde své blízké.
 „Jezdím sem hrozně moc rád a jsem šťastný, když se pomalu dostává do povědomí, že nejsme vázaný jen k Pardubicím, ale také k Táboru,“ prozradil Matěj Blümel v rozhovoru, který nám ochotně poskytl před utkáním druholigových táborských kohoutů s Lincem. V jeho průběhu pak věnoval klubu podepsaný reprezentační dres ze zmíněného bronzového šampionátu ve Finsku.

Odmalička žijete na východě Čech, ale v rodném listě máte zapsaný Tábor. Jak pevná vazba vás k němu poutá?
Máma odtud pochází a má tady celou rodinu. Vždycky sem hrozně rád jezdím a beru Tábor jako svůj druhý domov. Mám tady babičku, dědu, sestřenice, tetu, strejdu… Jsem opravdu moc šťastný, když se pomalu dostává do povědomí, že nejsme vázaný jen k Pardubicím, ale také k Táboru, a že s ním mám něco společného.

Jak často se během roku do Tábora dostanete?
V sezoně skoro vůbec. Kdybych nejezdil na reprezentační akce, tak by toho času na návštěvy bylo víc, ale jelikož jsem objel v podstatě všechny turnaje, neměl jsem skoro žádnou šanci. Teď je to příjemnější. V přípravě nově spolupracuji s Dominikem Kodrasem a jeho týmem Staca, který má posilovnu v Českých Budějovicích. Jsem tady na jihu vždycky týden a pak dva týdny doma, takže se do Tábora dostávám častěji než kdy jindy. To je samozřejmě super.

Každá návštěva příbuzných v Táboře je pro vás asi tak trochu 'kalorická bomba', co říkáte?
Je pravda, že mi babička vždycky uvaří všechno, co chci. Snažím se ale samozřejmě hlídat, abych se udržoval ve formě a nepřibíral. Rozhodně si to tady ale vždycky užiju; zajdeme si třeba někam na večeři, grilujeme u tety na zahradě a tak. Jsme vždycky rádi, že se zase vidíme, a snažíme se udělat si pohodu.

Mluvil jste o nedostatku času během sezony. Jak často vás tedy zastihují zprávy o dění v táborském hokeji?
Děda se strejdou tady mají permice a na hokej chodí pravidelně. Vždycky, kdy si s dědou volám, tak mi poreferuje o tom, jak Tábor hraje. Zrovna v minulém týdnu mi hlásil, že jste porazili Jihlavu, což je super. Další zprávy mám samozřejmě z médií. Druhá liga už je v současnosti poměrně sledovaná, a Tábor byl navíc v poslední době dost vidět. V minulé sezoně se dostal až do baráže, teď hodně posílil a jsou tu ambice postoupit do první ligy. Byl bych strašně rád, kdyby se tady hrála. Je tu krásný a nadčasový stadion i hezké sportovní zázemí kolem. K tomu krásné město… Byl bych šťastný, kdyby Tábor postoupil.

Vy osobně jste si v poslední době splnil spoustu cílů a dá se říct, že i snů. Navíc to všechno svištělo raketovým tempem…
Máte pravdu, je to opravdu hrozně rychlé. Uplynulá sezona přitom z mé strany nebyla až tak dobrá. Když jsem pak ale přijel do reprezentačního kempu před mistrovstvím světa, tak mi všechno hrozně moc sedlo. Pomohlo mi, že už jsem to tam znal a nebyl jsem nováček. Jako lusknutím prstů jsem se najednou cítil výborně. Dostal jsem hodně prostoru ukázat se a podařilo se to. Najednou jsem měl letenku na mistrovství světa, které se nám navíc povedlo dotáhnout k medaili.

Nadcházející sezonu strávíte ve Spojených státech, kde se budete rvát o místo v sestavě Dallasu. Může pro vás být výhodou, že už máte jednu zámořskou štaci za sebou?
Myslím si, že mi to pomůže hodně. Nemusím řešit jazykovou bariéru, znám mentalitu tamních lidí a vím, jaký styl hokeje se tam hraje a na co si dát pozor. Potřebné základy mi to dalo. Samotné prostředí pro měsice bude nové, ale věřím, že to bude postupem času lepší a lepší. Nejen ve všech těch věcech kolem, ale i v hokeji.

Jste po sportovní stránce připravený?
To se teprve ukáže. Je jasné, že to bude vyšší level a nebude úplně jednoduché se na něj adaptovat, ale právě proto člověk dře celý život. Strašně se na tu výzvu těším a nemůžu se dočkat, až to všechno začne. Opravdu moc bych si přál NHL hrát a splnit si ten svůj dětský sen.

Mluvíte o snu, který teď máte takříkajíc nadosah. Hýčkáte si i nějaké další?
V hlavě mám teď samozřejmě hlavně Dallas a NHL. Jednou bych si ale moc rád zahrál na olympiádě. Letos jsem k ní měl hodně blízko, ale bohužel to nevyšlo. A samozřejmě je tady Stanley Cup. Ale to už jsou ty obrovské sny. Jak už jsem říkal, soustředím se hlavně na to, abych se dostal do NHL. Věřím, že se mi to splní a najdu si tam to svoje místo.

Na táborském ledě se stejně jako v jiných klubech prohání řada malých kluků, kteří se chtějí v budoucnu prodrat stejně vysoko jako vy. Podělíte se s nimi o svůj recept na úspěch?
V kariéře je už odmalička spousta překážek a nástrah. Každý několikrát spadne, ale vždycky se musí umět zase zvednout. Hrozně moc k tomu pomáhá ta dřina, kterou v uvozovkách nikdo nevidí. Nikdo vás nekontroluje, když jdete sám do posilovny nebo na střelnici, ale právě tyhle věci vás zlepšují a posouvají k tomu, abyste byl třeba lepší než ti ostatní. A i když to špatné období někdy přijde, tak je nutné nikdy nic nevzdávat.

Matěj Blümel očima Aleše Krátošky, generálního manažera HC Tábor

 „Matěje znám už delší dobu z národního týmu do dvaceti let, za který odehrál i šampionáty ve Vancouveru a v Ostravě a Třinci. Je to hodně pracovitý a milý kluk. Jsem moc rád, že se zařadil k úspěšným hokejistům, který se k Táboru vřele hlásí a coby místní rodák má k městu i táborskému hokeji tak velký vztah. Měl jsem radost, že se tady před odletem za novou výzvou do zámoří ukázal a mohli jsme mu popřát hodně štěstí a úspěchů v novém působišti. Držíme Matějovi palce, ať se mu daří a splní se mu všechno, co si přeje.“