Dominik Kubalík si návštěvu v Táboře užil. Klobouk dolů, bylo to super, prohlásil
Na táborský zimní stadion dorazila v úterý večer vzácná návštěva: nejlepší střelec letošního světového šampionátu a nová akvizice Senátorů z Ottawy ve slavné NHL Dominik Kubalík.
Pozvání na zápas s jihlavskou Duklou, do kterého v táborském dresu vyrukoval jeho bratranec Václav Krliš, se ochotně uvolil propojit s autogramiádou pod organizačními otěžemi klubového fanshopu. Akce se setkala se značným ohlasem a zájemců o fotku či podpis jedné z největších současných hvězd českého hokeje bylo víc, než sám Dominik Kubalík očekával. „Moc mě to bavilo. Přišlo opravdu hodně lidí a musím smeknout před tím, jak bylo všechno skvěle připravené,“ prohlásil s úsměvem v šatně táborského áčka, kde vzniklo následující krátké, ale velice milé povídání.
V rámci své návštěvy v Táboře máte za sebou autogramiádu, kterou ozdobil velký zájem malých i velkých příznivců. Jaké dojmy jste si z ní odnesl?
Musím říct, že jen ty nejlepší. Vždycky mě těší, když mám možnost udělat radost někomu dalšímu. Vůbec jsem ale nečekal, že může přijít tolik lidí; byl jsem opravdu mile překvapený a moc mě to bavilo. Jenom mě trošku mrzí, že nebyl čas vyhovět úplně všem tak, jak by si asi přáli. Co ale musím vyzdvihnout, tak to je organizace té akce. Nějaké autogramiády už jsem podstoupil, ale mockrát se mi nestalo, že by to bylo takhle skvěle připravené. Opravdu klobouk dolů, bylo to super!
Jak se vlastně celá tato akce seběhla?
To je jednoduché. Můj bratranec (Václav Krliš – pozn. aut.) teď hraje za Tábor a volal mi, jestli bych si na to všechno nenašel čas. Řekl jsem mu, že se na zápas rád přijedu podívat, a když se to spojí s něčím užitečným, bude to jen dobře. A jak už jsem říkal, vyšlo to nakonec všechno úplně parádně.
Co jste říkal na samotné utkání domácích hokejistů s Jihlavou?
Sám vidíte, že mám na sobě táborskou šálu, takže bych byl samozřejmě raději, kdyby Tábor vyhrál. Prvoligová Jihlava samozřejmě není žádným nazdárkem, a myslím si, že i když se po nájezdech prohrálo, byl to z pohledu táborských kluků kvalitní zápas. Šance byly na obou stranách, a na to, že se jednalo o přípravu, mělo utkání dobrou úroveň.
Váže vás osobně z minulosti nějaká vzpomínka na Tábor?
Pamatuju si, že jsem tady nějaké zápasy i turnaje jako kluk odehrál, ale už je to přece jen docela dávno. Už když jsme sem ale s manželkou jeli, říkal jsem jí, že
se mi vybavuje zdejší stadion. Tím, jaký je, mi svým způsobem připomíná ten v Hradci. Jsem rád, že jsem tu mohl být, a snad to není naposledy. Zdejším
klukům budu samozřejmě na dálku držet palce.
Stihl jste si prohlédnout i samotný Tábor?
Byli jsme na náměstí na obědě. Neříkám to jen tak ze zdvořilosti, ale město
na mě zapůsobilo hrozně sympaticky. Je krásné a takové klidné, i když tam bylo hodně lidí, kteří si ho přijeli prohlédnout. Dost jich kolem nás šlo třeba na Kotnov… Teď budu hrát v Ottawě a doufám, že to tam bude alespoň z části takhle hezké (úsměv).
