Štěpán Kadilák po úspěšné sezoně: Buďme dál pokorní a pojďme po jednotlivých schůdkách
S pomyslnou plnou polní na zádech a odhodláním navázat na euforickou první sezonu v ligových vodách absolvují přípravu na novou sezonu také nejstarší mládežničtí reprezentanti táborského hokeje. V povídání s trenérem juniorské kohoutí družiny Štěpánem Kadilákem jsme spokojeně pohlédli do zpětného zrcátka, ale také se vydali vstříc druhé sezoně v lize juniorů, která postaví před jeho soubor další smělou výzvu.
Máte za sebou první sezonu v lize juniorů. Jak moc naplnila vaše očekávání?
Po takové sezoně, jakou jsme měli, se nám všechno hodnotí velice dobře. Šli jsme do ní s velkou pokorou, protože ten skok mezi regionální ligou a ligou je opravdu ohromný. Klukům jsme sice samozřejmě věřili, ale že tím ročníkem proplujeme tak, jak se nám to nakonec podařilo, to jsme upřímně ani nečekali. Kdyby nám někdo v září řekl, že budeme mít na konci přes osmdesát bodů, myslel bych si, že se zbláznil.
Vstup do nové soutěže jasně ukázal, jak těžké bude si na ni přivyknout…
Máte pravdu. Chviličku nám to trvalo a rozjezd do sezony nám až tak nevyšel, Otevřelo nám to ale oči a musím říct, že se s tím kluci srovnali fantasticky. Po nějakých pěti šesti kolech se sžili s tempem, konceptem hry i vyšší tvrdostí v soubojích, a najednou jsme začali bodovat. Už někdy koncem října jsme začali směle pomýšlet na to, že bychom mohli ligou proplouvat v klidných středových vodách. Ani potom jsme ale neskomírali, takže jsme si po Vánocích cíl zase zvedli a chtěli jsme se dostat do play-off. Potěšilo nás, že jsme byli dobře připraveni. Hráči bruslařsky se soupeři vůbec neztráceli, ba naopak si myslím, že jsme řadu zápasů dotáhli do vítězného konce hlavně proto, že jsme měli sílu.
To se vám nakonec podařilo z druhého místa ve skupině, což je na nováčka soutěže fantastickým úspěchem. Co bylo základním kamenem toho, že jste si nakonec sezonu tak výrazně protáhli?
Těšilo nás, že hráči přijali to, že musí makat. Nechali si říct, a jak už bylo řečeno, brzy si přivykli na herní úroveň ligy. Je třeba zdůraznit, že jsme měli výborné vstupy do zápasů. Kluky se nám podařilo nabudit, šli do utkání v dobrém nastavení a většinou se to odrazilo i ve skóre. Druhé třetiny nám naopak trošku pokulhávali a dostavila se určitá uvolnění, ale pak znovu uměli zabrat a výsledky i kvalitní herní projev se dostavily. Jsme maximálně spokojeni a hráčům za to musíme samozřejmě moc a moc poděkovat.
Dá se říct, že tomu všemu chyběla ona pomyslná třešnička v podobě postupu do semifinále?
Ano, bohužel to tak je. Řekl bych, že jsme v nepravý čas malinko ubrali z určité ostražitosti. Chvílemi to vypadalo, že si jdeme play-off zahrát a nedrželi jsme úroveň hry, kterou jsme uměli předvádět v základní části. Dost to ovlivnil i první domácí zápas, ve kterém jsme byli výrazně lepší než Technika, ale výsledkově pro nás nakonec dopadl špatně. Nedělal bych z toho žádnou tragédii a nemyslím si, že bychom kvůli tomu měli celý rok hodnotit nějak hůř. V první sezoně jsme si play-off zahráli a máme před sebou cíl zahrát si ho v příštím roce znovu, a třeba i postoupit dál.
Druhá sezona v nové soutěži bývá obvykle těžší než ta premiérová. Souhlasíte s tím?
Platí to stoprocentně. Tu první obvykle strávíte v určité euforii, ale v té druhé musíte na něco navázat a něco obhajovat. Navíc úplně nevíme, jak bude soutěž vypadat. Jediná, co můžeme už teď ovlivnit je, abychom na ni byli maximálně dobře připraveni.
Jak moc se promění kádr, se kterým do dalších ligových bojů vyrukujete?
V současné době to ještě tak úplně nevíme. Někteří kluci mají ambice odejít na vysokou školu, takže teprve uvidíme, jak moc nám základní kostra kádru zůstane zachována. Chceme samozřejmě v maximální možné míře hrát na své odchovance, to znamená kluky, kteří přišli z dorostu. Platí ale to, že si to musejí vydobýt, protože budeme mužstvo doplňovat i odjinud. Sezona se nám podařila, a také proto se do Tábora hráči hlásí. V současné době máme v kádru devětatřicet hráčů a ten přetlak je poměrně velký. Teď už je na každém, jak ke všemu přistoupí a popere se s tím, aby byl úspěšný a do sestavy se dostal. Rozhodně to ale není tak, že bychom chtěli dělat výraznější zásahy do týmu, než bude nutné nebo přínosné.
O cílech jsme hovořili, ale jaké si do nového ročníku ponesete své osobní přání?
Chtěl bych, abychom navázali na loňský ročník a předváděli především poctivou hru s poctivým přístupem. Pokud se nám to podaří, pak pevně věřím, že budeme úspěšní. Ve sportovních cílech musíme být úplně stejně pokorní jako loni a odškrtávat si je po jednotlivých schůdkách. Pojďme se brzy vyhnout starostem se záchranou, pojďme si zajistit klidný střed tabulky, a když to půjde dobře, pojďme myslet na play-off a případný posun do dalšího kola, o kterém už jsme mluvili. Co bych si přál? Abychom opravdu prožili to, co v minulé sezoně. Byla to velká euforie, kluky to bavilo, po zápasech panovala dobrá nálada. Naši kluci navíc dost vyrostli, také proto, že dostali i příležitost v áčku, a ani tam se neztratili. Ukázalo se, že liga juniorů pro ně může mít obrovský přínos, ale musejí prostě poctivě pracovat.
