Byl bych rád, abychom mohli co nejdřív aspoň trénovat, přeje si trenér deváťáků Jan Boháč
Táborští hokejoví deváťáci stihli před nuceným uzavřením všech sportovních soutěží odehrát šest ligových střetnutí a během nich i v rámci tréninků posbírat cenné hokejové ostruhy. Současná sportu zapovězená situace dává prostor pro ohlédnutí za dosavadními boji, o které se postaral trenér nejstaršího žákovského výběru HC Tábor Jan Boháč.
Z programu aktuálního ročníku jste odkrojili šest utkání, po kterých jste s bilancí tří vítězství, dvou porážek a jedné remízy na 3. místě tabulky. Můžete se za tímto obdobím ve zkratce ohlédnout?
Sezonu jsme nerozjeli špatně. V prvních třech zápasech jsme byli i poměrně produktivní a dali spoustu hezkých gólů. Bohužel při utkání v Jihlavě se to trochu otočilo a v následujících dvou zápasech nás naopak špatná produktivita stála vyšší bodový zisk. Ani herně to ale nebylo ono. Po šesti odehraných zápasech jsem doufal, že budeme mít o dva, tři body víc. Mrzelo mě smolné zranění jednoho z našich top hráčů Petra Pospíchala hned v prvním utkání sezony, kvůli kterému už do dalších zápasů nemohl nastoupit.
S jakými plány jste vlastně do aktuálního ročníku rukovali?
Před sezonou jsme si stanovili za cíl dostat se po úvodních šestnácti zápasech mezi první čtyřku, abychom pak v další části hráli zápasy s kvalitnějšími soupeři. Jsem stoprocentně přesvědčený, že kluci měli na to, aby ho splnili. Záměrně říkám měli, protože při současné situaci je úplně zbytečné takhle přemýšlet. Podle mě není šance, aby se soutěž dohrála.
S tréninkovým úsilím vašich hráčů jste byl spokojený?
Z hlediska tréninků a celkovému přístupu k nim nemůžu klukům nic moc vytknout. Už jsem to říkal dříve. Zaprvé jsou mentálně vyspělejší a zadruhé je tam důležité jedno slovo: konkurence. Ta vás posune dál, když ji vezmete za správný konec. Neříkám, že na každém tréninku a v každém zápase byl od všech ten přístup stoprocentní, to určitě ne. Oproti minulým rokům tam ale bylo patrné zlepšení.
Současná situace v Česku a s ní spojená opatření učinily sportovním aktivitám přítrž. Jak v současnosti s hráči pracujete?
Máme s klukama skupinu, a tam jim tréninky posílám. Fungovali jsme takhle už na jaře. V uplynulém týdnu jsme se dvakrát sešli na společný trénink, kde jsme fungovali ve skupinách po šesti. Ale bohužel od čtvrtka už takhle trénovat zase nemůžeme. Od pondělka tak zase dostali pokyny a budou se připravovat každý sám za sebe. Nejsem naivní, abych si myslel, že se po tomhle všem někdo vrátí v lepší celkové kondici. Důležité ale je, aby každý něco dělal a dál se hýbal! Jakkoliv… Těm mladším s tím musejí pomoci rodiče, ti starší už mají rozhodnutí ve svých rukách.
Jak vidíte nejbližší budoucnost aktuální sezony mládežnického hokeje?
Sám za sebe říkám, že letos už asi vůbec nemá cenu řešit nějaké soutěže, zápasy, a podobně. Bohužel… Byl bych ale rád, abychom mohli co nejdřív aspoň trénovat, a aby děti nebyly bez ledu po celý rok.
