Ligový titul pro páťáky! Jsem na kluky pyšný, říká jeden z trenérů Vladimír Pešina
V pomyslné monumentální klenotnici táborského hokeje má nově své místo další cenná trofej. Sbírku klubových úspěchů rozšířil triumf nejmladšího žákovského výběru v letošním ročníku jihočeské skupiny Ligy mladších žáků B.
Mimořádně šikovná parta dětí za sebou nechala všech deset soupeřů. V sobotu zakončila sezonu výhrou 11:3 nad Motorem České Budějovice a po zápase slavnostně převzala vítězný pohár. Nejen o úspěšné cestě tohoto týmu se
v následujícím rozhovoru rozpovídal Vladimír Pešina, jeden z trenérů, jenž věnuje táborským nadějím svůj volný čas
a nadšení.
Táborský tým stojí v cíli jedenáctičlenné náročné soutěže a těší se z poháru
pro vítěze. Z úspěchu jste očividně dojatý…
Jsou to samozřejmě skvělé pocity. Za tím vším totiž stojí dlouhodobá dřina kluků
i jejich rodičů a jedná se v podstatě o výsledek pětileté společné práce. Na začátku všeho byl nábor, kdy se nám podařilo dát dohromady 28 dětí. Naše parta zůstala
v podstatě ustálená; vypadlo nám z ní jen šest kluků, ale to byly děti, které ten hokej buď až tak úplně nemilovali, anebo bohužel neměly potřebné dispozice
a nebyly tak pohybově zdatné. Ostatní zůstaly a dělají nám velkou radost. Není to ale jen o dětech, stejně pyšný jsem
i na jejich rodiče, které všemu věnují ohromné penzum času. Když pak vidíte dojaté a plačící maminky na tribuně, je to vážně hezké. Musím opravdu všem dětem, rodičům, ale samozřejmě i trenérům a celému klubu upřímně poděkovat.
Očekával jste, že můžete hned v první ostré sezoně vystoupat až na vrchol?
Pro nás to opravdu byla taková sezona číslo 1, přesněji první rok, kdy jsme hráli na výsledky. Pravdou je, že už loni
se nám povedl výběrový turnaj v Brně, kde jsme skončili druzí a ve finále podlehli Hradci Králové jen těsně 3:4. Letos hrajeme takzvanou smíšenkovou soutěž, což znamená, že většina týmů, které nemají „jednoročníkovky“ proti nám staví o rok starší děti. Přijedeme do Milevska, Soběslavi, Vimperka nebo Strakonic a jejich týmy jsou z drtivé většiny nabití hráči staršího ročníku 2011, protože všichni vědí, že dorazil Tábor. O to cennější ten náš výsledek je a jsem
na kluky opravdu moc pyšný.
V jakých týmech jste v průběhu sezony našli největší soupeře či rivaly?
Je třeba říct, že soutěž byla hrozně moc vyrovnaná. My máme skutečně šikovné děti, ale před chvilkou jsme mluvili
o tom, že musely bojovat s o rok staršími soupeři. Ano, byly tam zápasy, které jsme vyhráli obrovským rozdílem, jinak ale byla špička soutěže
do poslední chvíle našlapaná. Faktem je, že jsme v soutěži prohráli
v podstatě jen ty zápasy, kdy jsme neměli první pětku, protože zrovna nastoupila za starší tým. Co se týče rivality, tu největší pociťujeme při zápasech s Veselím. Máme s ním totiž navázané dobré vztahy, kluci od nich nám jezdí pomáhat na turnaje a hrají
s námi CCM ligu. Tím, že se děti navzájem znají, tak je to vždycky správně vyhecované. I my trenéři se mezi sebou špičkujeme a při vzájemných zápasech je to někdy fakt o velkých emocích. Myslím si ale, že pro děti je právě něco takového přínos; poznávají to, co přijde ve starším věku, a navíc z nich právě při takovýchto utkáních dokážeme vymačkat maximum. Mám totiž pocit, že současné generace dětí jsou příliš měkké a nejsou na takové věci zvyklé. Možná, že i díky zmíněným utkáním jsou naše výkony a výsledky tak dobré.
O kvalitě vašeho týmu, díky které jste zvládaly zápasy s věkově staršími a fyzicky vyspělejšími staršími protihráči, už byla řeč. Našel byste ještě další faktory, které vás k letošnímu úspěchu nasměrovali?
Já osobně bych řekl, že nám paradoxně hodně pomohlo covidové období. Zatímco většina dětí stála, nám se podařilo dát dohromady určité zdravé jádro týmu a nějakých deset dětí chodilo i přes všechna nařízení pravidelně hrát „bendy“ (hokejbal – pozn. aut.). Díky tomu v podstatě pilovali herní chytrost, nahrávky a vyzrálost, což je pro ně v tomhle věku strašně důležité. Zažili tím vlastně část našeho dětství, kdy jsme tímto způsobem trávili téměř každé odpoledne. Pohybem, společnou zábavou, a ne jen sezením u počítačů a mobilů… Myslím si, že právě to se teď na ledě projevuje. Ve srovnání s ostatními týmy předvádíme takový hravější a vyzrálejší hokej. Hodně mužstev v této kategorii to má postavené na síle dětí a na tom, že někdo sebere puk a projede celé hřiště, kdežto naši kluci jsou opravdu schopni si nahrát, a díky tomu soupeře převyšují.
Jaké oslavy jste vlastně svým ovečkám připravili?
Teď v sobotu převzali hráči z rukou generálního manažera klubu pana Krátošky
a předsedy jihočeského svazu pana Kostky vítězný pohár. To největší ale teprve přijde při dohokejné. Klukům jsme nechali vyrobit mistrovská trička. Určitě obrovským zážitkem pro ně bude defilé při středečním zápase A-týmu s Příbramí, kdy před zaplněným zimákem převezmou o první přestávce zlaté medaile.
Letošním úspěchem samozřejmě tažení téhle party nekončí. Jaké body máte červeně zakroužkované
v plánech pro nejbližší sezonu?
Budeme se připravovat na jednoročníkovou soutěž a jsme znovu přihlášeni i do CCM ligy, kde bychom se měli potkávat s kvalitnějšími soupeři. Chtěli bychom navázat určitou formu spolupráce se Soběslaví nebo Milevskem; máme relativně hodně kluků a potřebujeme, aby nám jedna pětka jezdila někam hrát a měla větší vytížení, a z druhé strany bychom rádi tým doplnili. Naším sportovním cílem je hrát v rámci kraje znovu o ty nejvyšší mety. Velkou motivací pro nás bude účast na turnaji malé ligy, který by měl být od příští sezony určen výhradně nejlepším týmům
ze základních skupin, takže by šlo v podstatě o titul mistra republiky.
Zlatý tým táborských mladších žáků B
Jakub Kačena, Jan Mareš – Zbyněk Slaba, Tomáš Vaněk, Mikuláš Koukal, Stella Dimitrova, Maxim Dimitrov, Václav Soldát, Teodor Vítů, Bořivoj Sedláček, Ondřej Slunečko, Daniel Zákostelecký, Štěpán Raszka, Filip Kočí, Patrik Babinský, Vladimír Pešina, Lukáš Ošmyk, Antonín Trojáček, Tadeáš Komínek.
Trenéři: Jan Boháč, Vladimír Pešina, Oldřich Novák, Jaroslav Ošmyk, Martin Babinský. Vedoucí týmu: Šárka Zákostelecká.
Tabulka soutěže
1. HC Tábor 20 15 1 4 211:106 31
2. Střelci J. Hradec 20 12 2 6 165:107 26
3. Veselí n/L. 20 11 4 5 179:129 26
4. Milevsko 20 12 1 7 159:101 25
5. Soběslav 19 11 2 6 159:94 24
6. Vimperk 20 10 1 9 136:120 21
7. Motor ČB 20 9 2 9 150:134 20
8. Strakonice 20 7 3 10 185:157 17
9. MAD BULL 20 5 1 14 124:196 11
10. Č. Krumlov 20 4 1 15 102:268 9
11. Písek 19 4 0 15 92:250 8
