Milan Dančišin chválí hráče i podmínky. Kluci vědí, že to na suchu musejí odmakat
Extraligový dorostenecký tým HC Tábor poctivě odpracoval nejméně populární první fázi sezony, a položil tak první základní kámen pro úspěch v elitní soutěži, který znovu visí hodně vysoko. Nasazení mladých kohoutů v průběhu suché přípravy si pochvaluje i nový lodivod ostře sledovaného výběru Milan Dančišin.
Příprava vašeho se přiřítila do finiše. Jaké pro ni máte schované hodnocení?
Pracovali jsme v podstatě každý den dvě a půl hodiny. V předminulém týdnu kluci absolvovali svazové testy a podle jejich výsledků by měli být na sezonu dobře připraveni.
S kolegy Rosťou Kadlecem a Rendou Skalickým musíme rozhodně ocenit jejich přístup
a nasazení v tréninku, protože to nás skutečně potěšilo. Byli jsme hrozně moc spokojeni
s podmínkami, které tady máme, ať už mluvím o areálu školy, perfektně vybavené posilovně na zimním stadionu i o prostředí na Komoře, kde jsme měli běžeckou přípravu. Přálo nám i počasí, takže si opravdu nemáme na co stěžovat.
Vmísily se do přípravy týmu i nějaká negativa?
Postihlo bohužel to, co lze jen těžko ovlivnit, a to byla zranění některých hráčů. Mrzí mě, že někteří vinou toho absolvovali jen část přípravy. Budou to muset dohnat v červenci. Všichni hráči dostanou tréninkový plán, aby se udržovali, protože na ledě se sejdeme až 26. července.
Stejně jako v předchozích letech číhá na mužstvo mimořádně náročná sezona a klíč k uhájení příslušnosti k elitní soutěži bude opět hodně nelítostný. Dá se už nyní určit, kde budete účinný arzenál k tomu, abyste byli úspěšní?
Dobře víme, že to bude těžké, ale rozhodně chceme extraligu v Táboře zachovat. Po základní skupině, ve které se
s každým soupeřem setkáme tříkolově, a 22. prosince začne stejně jako v minulé sezoně nová soutěž, kde se výsledky anulují. Po ní bychom se samozřejmě moc rádi dostali do té horní skupiny a měli klid, ale musíme být realisté a zůstat nohama na zemi. Od přípravy přes skupinu musíme brát každý zápas jako přípravu na nadstavbu, kde už se může rozhodovat o úspěchu či neúspěchu. Já osobně se těším na led, kde kluky poznám ještě víc. Stále se samozřejmě poohlížeme i po okolí, abychom mužstvo vhodně doplnili. Hodili by se nám například dva nebo tři šikovní útočníci.
Vy osobně jste přišel k táborskému dorostu po působení u stejné kategorie v Motoru České Budějovice. Můžete už v současné době obě angažmá porovnat?
Já se vlastně vracím do známého prostředí, dá se říct dokonce domů. Z Tábora jsem odešel před sedmi lety poté,
co jsme tu s Rendou Skalickým vybojovali extraligu dorostu. Rozdíly jsou samozřejmě po ekonomické stránce. Kluci
v Budějovicích – obecně v akademii – mají trošku lepší podmínky, ale po svém příchodu do Tábora se snažím i tohle hledisko vylepšit a přiblížit se podmínkám akademie. Co se týče hráčů a týmu, žádný výrazný rozdíl nevidím. Už na suchu se ukazuje, že ti kluci dobře vědí, jak potřebná je příprava na suchu, i když je to samozřejmě trošku fádní až drilová záležitost. V hlavě mají srovnáno, že pokud chtějí hrát hokej a případně v něm něčeho dosáhnout, musejí to podstoupit a odmakat.
Prozradíte trenérské krédo Milana Dančišina? Jaké zásady ctíte?
To je jednoduché. Věřím v poctivou práci a tvrdý trénink. A důležité je samozřejmě i to, abychom na kluky přenesli pohodu a uměli je přesvědčit, že právě tyhle věci vedou k úspěchu. Stokrát můžeme být poražení, ale stokrát se zvedneme a jdeme dál.
