Jaroslav Török: Může nás těšit, že jsme ukázali charakter
Prvoligový tým HC Tábor nechal své fanoušky po delší době povozit na vlně hokejové euforie. Před středečním zápasem s Benátkami (5:4 po samostatných nájezdech) museli trenéři Kýhos a Györi vyškrtnout z již tak řídkého seznamu hráčů další jména a do boje s posílenou hostující sestavou tak vyrukovala narychlo poslepovaná družinka statečných.
K dovršení všeho zlého domácím hokejistům znovu totálně nevyšel začátek a navzdory sympatické hře nabrali tříbrankové manko. Zmrtvýchvstání Jihočechů v tak těžké situaci už v tu chvíli očekával málokdo, ale tato parta bojovníků prokázala už poněkolikáté neuvěřitelnou vůli. Zdánlivě ztracený zápas dotáhla až k samostatným nájezdům, a v nich navíc vybojovala nesmírně cenný druhý bod k dobru.
Po strhujícím průběhu střetnutí skloňovali táborští příznivci nejčastěji jméno útočníka Jaroslava Töröka. Devětatřicetiletý slovenský hokejista na konci minulého roku táborskou šatnu opustil, nakonec se ale rozhodl chátrajícímu týmu v těžkém období pomoci a stal se hlavním strůjcem dvoubodového vítězství. Sám vstřelil druhý gól svého týmu, ve 46. minutě se podílel na Štrbově vyrovnání, a navíc byl jediným úspěšným exekutorem v loterii samostatných nájezdů.
Jaké pocity převládají ve vašem hodnocení zápasu?
„S výsledkem a ziskem dvou bodů musíme být nakonec spokojeni. Benátky přijely posílené o sedm kluků z Liberce a nastoupily proti torzu našeho týmu. Tím je to jasně dané. Může nás těšit, že jsme i po tak nepovedeném začátku zápasu ukázali ohromný charakter a nakonec vybojovali alespoň dva body.“
Stav 0:3 po třinácti minutách byl tentokrát příliš krutým odrazem skutečného obrazu hry…
„To je pravda. Když to vezmu celkově, Kuba Čech dostal z deseti střel čtyři góly, což pro něj muselo být na infarkt. Pamatuju si, kolikrát byl naším pilířem a z padesáti střel inkasoval třeba jenom jednou. Tak to ale někdy bývá... Musím pochválit Klesťu (střídajícího brankáře Tomáše Klestila – pozn. aut.), který ho opravdu skvěle zastoupil. Zapomenout nesmím ani na obránce. Vždyť po zranění Honzy Kanova odehráli utkání ve čtyřech.“
Věřil jste za tak nepříznivého stavu a vývoje, že ještě můžete zápas otočit?
„Člověk musí doufat stále. Když jsme pak dali ve druhé třetině druhý a třetí gól, tak už jsme tomu věřili a klidně jsme mohli pomýšlet i na vítězství v normální hrací době. Šancí jsme si na to vytvořili dost, vybavuje se mi třeba ta Martina Štrby.“
Vy jste na konci prosince v táborském týmu skončil, a nakonec tu znovu hrajete. Navíc přicházíte ve velmi složité situaci, kdy čeká jeho oslabený kádr boj o odvrácení hrozby baráže. Jak se rodilo vaše rozhodnutí?
„Zavolal mi pan Ševčík, jestli nechci týmu ještě pomoci. Zatím jsem nic jiného dohodnutého neměl, tak jsem si to promyslel a rozhodl se, že to přijmu. Když jsem odcházel, ještě jsme bojovali o první osmičku, jenže přišly prohrané zápasy ve Vrchlabí a s Chrudimí. Kdybychom měli nadále mužstvo pohromadě a neexistovaly ty známé potíže, mohli jsme podle mého názoru v pohodě hrát do šestého místa. Vinou finanční situace se ale tým rozpadl a v současné době visí na nitkách. Je to prostě škoda.“
Zpět k zápasu proti Benátkám. Vám osobně se nakonec návrat náramně povedl, co říkáte?
„Bylo to docela povedené, ale jak říkám, vždycky to může být lepší. Záleží na tom, kolik člověk dostane prostoru na ledě, jak si porozumí se spoluhráči a tak. Z tohoto pohledu to nebylo zlé, ale samozřejmě máme stále na čem pracovat. Třeba přesilovky jsme odehráli strašně.“
Od fanoušků jste si na konci zápasu po dlouhé době vyslechli mohutný potlesk, což vám jistě udělalo radost…
„Je úžasné, že ti skalní příznivci, kteří na hokej stále chodí, za námi stojí a povzbuzují nás. Vím o tom, že teď v sobotu organizují pochod a udělali pro nás sbírku. To je úžasná podpora a mne osobně ohromně posiluje.“
Pomoc diváků budete při nebližším derby s Pískem určitě potřebovat. Co od zápasu očekáváte?
„Zápas je pro nás hodně důležitý a potřebujeme v něm získat body. Doma se nám zatím proti Písku nedařilo. Musíme hrát opatrně a pozorně. Záleží hlavně na tom, jak bude náš tým v takto oslabeném složení na ledě statečný.“
