Kluci vytvořili skvělou partu. Jejich přístup k tréninku byl vynikající, chválí své ovečky kouč Tomáš Matušík

23.04.2020 15:37, autor: Pavel Šácha

Bezesporu nejsledovanějším výběrem HC Tábor po druholigovém A-týmu byl v uplynulém soutěžním ročníku extraligový dorost. Parta, která obývala jeho šatnu, si s sebou do sezony nesla přetěžký úkol: navázat na loňskou úspěšnou misi a uhájit pro Tábor extraligovou příslušnost i po další sezoně v této prestižní soutěži.

Kluci vytvořili skvělou partu. Jejich přístup k tréninku byl vynikající, chválí své ovečky kouč Tomáš Matušík


Na cestě za splněním tohoto cíle se museli mladí kohouti vypořádat s početnou ekipou kvalitních soupeřů, odchodem dosavadních lídrů na jiné extraligové štace i s nemilosrdným systémem, který byl připravený svrhnout do propasti hned osm extraligových mužstev.

Účinkování táborského celku v základní části soutěže drželo optimismus dlouho pod pokličkou, už v jejím závěru ale zafoukal do plachet modro-bílého škuneru příznivější vítr a následnými úskalími ve skupině o udržení proplouval výtečně. Předčasný konec sezony zastihl svěřence Tomáše Matušíka, Reného Skalického a Petra Bača na vytoužené čtvrté příčce a bylo jasné, že neexistuje verdikt, který by úspěšnou partu táborských bojovníků připravil o radost ze splnění náročného sezónního úkolu.
 „Úleva? Samozřejmě. Je ale škoda, že jsme si to neuhráli až do konce na ledě. Jsem přesvědčen, že bychom to zvládli. Emoce hned po posledním zápase na ledě a v kabině, to jsou ty věci, na které se vzpomíná do konce života,“ nechal se v následujícím rozhovoru slyšet hlavní kouč dorostu HC Tábor Tomáš Matušík.

Na přání Tomáše Matušíka jsou jeho odpovědi ponechány bez jakýchkoliv redakčních úprav.

Vraťme se na úplný začátek sezony. Po loňské extraligové sezoně odešly z mužstva do jiných klubů jeho ústřední opory a v podstatě jste kvůli tomu museli přepnout na jiný hokejový mód. S jakými pocity jste do přípravy a následných mistrovských bojů vstupovali?
 To, že nám po loňské vydařené sezóně odešli čtyři naprosto klíčoví hráči, bylo pochopitelně velmi nepříjemné. Ale nedalo se s tím nic dělat, vzali jsme to jako fakt, popřáli klukům hodně štěstí v nových působištích a začali se starat sami o sebe. Uvědomovali jsme si, že nás čeká velmi náročná sezóna, ve které bude sestupovat v podstatě osm mužstev. Ale že bychom přepínali na jiný hokejový mód, zejména co se týká tréninku, jak je uvedeno výše, to si nemyslím. Začali jsme jako v loňské sezóně tvrdou letní přípravou, která se povedla parádně, přivedli jsme nějaké hráče odjinud, koncem července jsme začali trénovat na ledě a připravovat se na vstup do mistrovských utkání. No a do této soutěžní části sezóny jsme vstupovali s velikou pokorou, ale dobře připraveni, a uvědomovali si, že tato naše další mise bude hodně složitá.

Jak na vás ještě před startem soutěže zapůsobil složitý a hodně krutý systém soutěže?
 Systém soutěže se mi nezdál složitý. Krutý byl v tom, že soutěž opouštělo takto velké množství mužstev. Na druhou stranu musím podotknout, že se mi tento systém soutěže zdál velmi spravedlivý, i když tam v závěru bylo hodně dalekého cestování.

Už první zápasové kolečko ve skupině Střed výsledkově naznačilo, které z týmů jsou pro vás hratelné. V Jihlavě jste prohráli jen těsně, na Motoru a na Technice v Brně jste brali po bodu, a naopak od dalších soupeřů jste schytali vysoký příděl. Byl to pro vás ukazatel, jakým směrem se bude sezona vyvíjet?
 V prvním zápasovém kolečku jsme podávali střídavé výkony. Jednak jsme se snažili neustále se zdokonalovat a sžívat s novým herním systémem, a pak jsme taky, pochopitelně, naráželi na soupeře s rozdílnou herní kvalitou. S těmi týmy, se kterými jsme bodovali, tak už před sezónou jsme uvažovali, že zrovna s nimi bychom mohli sehrát vyrovnané zápasy. Úplně nesouhlasím s tím, že od ostatních soupeřů jsme schytali jenom velké příděly. To teda úplně ne. I s těmi nejlepšími týmy jsme sehráli velice dobré zápasy, a to zejména ke konci základní části, které nás naplňovaly optimismem do závěrečné a klíčové části sezóny. To, jak se vyvinula základní část, s tím jsme před sezónou asi tak nějak zhruba počítali. Jenom velké překvapení pro nás bylo, že Havlíčkův Brod uhrál nakonec finálovou šestku. Ale za své výkony si to bezesporu zasloužil.

Na začátku října síla mužstva razantně vzrostla s návratem ofenzivních tahounů z předchozí sezony, Adama Eremiáše a Martina Kundráta. Hokej zpravidla jednotlivci nedělají, ale přesto: vnímáte to jako zásadní zlom v celé sezoně?
 Na to, že se nám vrátili Adam a Martin, je možné pohlížet dvěma směry. Za prvé nemá cenu vůbec psát o jejich příspěvku do hry a střílení branek v zápasech. To, že to umí, a to hodně, jsme věděli už z minulé sezóny. Ten druhý aspekt byl podle nás důležitější. Oni totiž do toho mužstva přinesli strašně pozitivní atmosféru a sebevědomí. Ostatní kluci se začali cítit lépe, věřit si více, a začalo to být hned znát v utkáních. Hned v tom prvním v Havličkově Brodě, kdy hrál ještě jenom Adam, jsme sice prohráli, ale smůlovatě. Hra už byla velmi dobrá.

Po osmnácti zápasech ve skupině Střed jste skončili předposlední s jedenácti body na kontě. Bral jste to v tu chvíli jako reálný obraz dosavadních výkonů týmu?
 V podstatě asi ano. Byli jsme rádi, že jsme nakonec neskončili poslední, ale hlavně jsme měli radost z herního projevu mužstva v posledních asi šesti zápasech. Začal se skutečně zlepšovat, začaly se nám ve hře objevovat věci, kterým jsme se věnovali od začátku sezóny, a to jak do obrany, tak do útoku.

Do bojů o udržení jste vstupovali s vědomím, že se začíná od nuly a nejlepší čtyři týmy se zachrání v extralize bez toho, aby podstupovaly kruté a nevyzpytatelné play-down. Vaše poslední výkony před touto částí sezony – na rozdíl od začátku sezony – ale naznačovaly, že pro vás není tato meta nedostižná. Jak těžké bylo pro vás trenéry implantovat to do myslí hráčů?
 To, že se začíná od nuly, bylo důležité pro nastavení bojového ducha mužstva. To je bez debat. My jsme se dostali na konci základní části poměrně do herní pohody, a když jsme definitivně zjistili i teoreticky, že se do šestky nedostaneme, tak jsme se začali připravovat na tu skupinu o záchranu. Zaprvé jsme přidali na tréninku a zadruhé jsme začali opatrně klukům šroubovat do hlav, že na to, abychom se zachránili, prostě máme. Dělali jsme to po kouskách, abychom kluky nezahltili a nepřemotivovali. Ale atmosféra v mužstvu byla fajn. Kluci se už o tom začínali bavit sami, co je čeká, a vnímal jsem, že se na to mužstvo začíná těšit a věří si.

První zápas ve skupině jste na kladenském zimním stadionu prohráli 1:3, ale pak jste vyhráli v Třemošné a zvládli i domácí dvojutkání s Olomoucí a Šumperkem. To pro vás muselo být ohromné povzbuzení, souhlasíte?
 Ten první zápas, to byla teda síla. To jsem byl hodně zdrcený. Hráli jsme naprosto šíleně. Absolutně nejhorší výkon v sezóně. Ale úplně všichni. To bylo fakt strašný. Po zápase v kabině jsem klukům řekl dosti nahlas velmi nepříjemné věci. Ale vzadu v hlavě jsem si říkal, že není snad možné, abychom hráli takhle špatně po zbytek sezóny, když ta hra a série na konci základní části byla parádní. A vydali jsme se s malou dušičkou do Třemošné. Museli jsme kluky hodně povzbudit, protože z toho pátku byli sami zklamaní. Z toho jsem měl dobrý pocit, že jim to není jedno, a že je to mrzí. To byl první signál, že se z toho dostaneme. No a v Třemošné jsme sehráli fakt parádní zápas. Kdyby byl někdo v pátek na Kladně a ty kluky neznal, tak by musel nutně říct, že jsme vyměnili celé mužstvo. Kluci fantasticky bojovali a hráli parádní hokej. Všichni do jednoho byli skvělí, ale nad všemi čněl Adam Eremiáš a jeho šest kanadských bodů. No, a jeli jsme domů zvesela. Pak jsme doma vyhráli obě další utkání s Olomoucí a Šumperkem, dostali se na třetí místo a uvědomili si, že ten náš sen skutečně můžeme uhrát.

Letošní extraligový účet se nakonec vinou pandemie koronaviru uzavřel předčasně, ale vás zastihl na příčce znamenající záchranu. Je pro vás velkou úlevou a radostí, že se tak těžký předsezónní cíl podařilo splnit?
 Jo, to je, samozřejmě. Ale je škoda, že jsme si to neuhráli až do konce na ledě. Jsem přesvědčen, že bychom to zvládli, a ty emoce hned po posledním zápase na ledě a v kabině, to jsou ty věci, na které se vzpomíná do konce života.

Kde hledat největší devízy mužstva v právě skončené sezoně?
 Kluci vytvořili fakt skvělou partu. Tím bych začal. Byli ochotní tvrdě trénovat a jejich přístup k tréninku v průběhu celé sezóny byl skutečně vynikající. A že to někdy hodně bolelo, to mi věřte.
A co se týká individuálních výkonů, téměř všichni kluci udělali velký výkonnostní progres a všichni tomu mužstvu ze sebe dávali všechno. Nechci tady vyjmenovávat jednotlivé hráče, to by bylo strašně dlouhé, ale u pár jmen se s dovolením zastavím. Když
nám odcházeli po sezóně výše zmiňovaní hráči do jiných klubů, říkal jsem v rozhovoru po sezóně, že věřím, že se narodí noví lídři a povedou mužstvo po odcházejících hráčích. No a musím konstatovat, že Adam Kofroň, Filip Cháb a Marek Matašovský to zvládli perfektně. Všichni byli skvělí a 'Kofi' byl navíc, stejně jako loňskou sezónu Jan Nevšímal, skvělý kapitán, za kterým mužstvo šlo a spoléhalo na něj. Pochopitelně nám, pravděpodobně rozhodujícím způsobem, strašně pomohlo, že se na rodnou hroudu vrátili Adam Eremiáš a Martin Kundrát. Hráli parádně individuálně i pro tým. Opravdu veliký výkonnostní skok udělali obránci Tadeáš Adamec a Jan Janda. U Honzy se chviličku zastavím. Vrátil se nám před sezónou ze Ždáru nad Sázavou, kde hrál střídavě v A a v B týmu. V srpnu a v září se nám nezdálo, že by se mohl probojovat trvale do sestavy. No, a když se nám v lednu zranil, tak nám strašně chyběl. Víc, než jsme si vůbec dokázali představit. A nakonec jsem si nechal úplně toho nejlepšího. Kubu Korytara. Ten nám tady to štěstí, jak loni tak letos, chytal doslova a do písmene do rukou. Skvělý týmový hráč a skvělý brankář. Ta jeho týmovost, to se u brankářů jen tak nevidí. A v hodnocení celé ELD byl první v počtu zákroků a procentuální úspěšnosti zákroků, stejně jako Adam Eremiáš v útočnících v kanadském bodování.

Jak vidíte budoucnost táborského zastoupení v extralize dorostu?
 Hm, zajímavá otázka. Předně bych začal tím, že je pro táborské kluky skvělé, že ELD mohou hrát tady doma. A je to absolutně, ale fakt absolutně nejvíc jejich zásluha, že se tady postoupilo a zatím tři roky po sobě se tady ta nejvyšší soutěž bude hrát. Je to zásluha táborských kluků, hokejistů, kteří zde vyrostli, a tenhle klub je vychoval. Pomohlo nám pár kluků odjinud, ale drtivá většina hráčů je z našeho krásného města, nebo tady na tom zimáku vyrostla od žáčků. A pro klub je to, podotýkám, že pouze podle mého názoru, velice dobrá reklama na hokejové mapě České republiky. Už jenom to, že se utkáváme s nejlepšími, s velkokluby, kteří hrají extraligu a I. ligu seniorských týmů, a jsme s nimi schopni relativně držet krok, tak to je, opět podotýkám, že podle mého názoru, skvělá reklama pro náš malý klub a potvrzení, že s mládeží se tady pracuje opravdu dobře. Jenom je veliká škoda, že nám juniorka hraje krajský přebor a těžko tady udržíme ty naše nejlepší hráče. Ale tak nám prostě vylétnou z hnízda. Takhle ale já vnímám naší úlohu při výchově hráčů. Ty nejlepší pošleme do světa, popřejeme hodně štěstí, budeme držet palce, a když to nevyjde, tak se do toho hnízda zase vrátí a budou tady hrát tu báječnou hru zvanou hokej za A-tým HC Tábor.

Komu patří vaše poslední posezónní slova?
 Úplně na závěr bych chtěl poděkovat svým kolegům na střídačce, jmenovitě panu Skalickému, panu Bačovi a panu Adamovi Petříkovi. Někdy to se mnou určitě není jednoduché, ale byli jste skvělí. Nemůžu zapomenout na našeho skvělého vedoucího pana Borise Petříka, který udělal v sezóně obrovské množství neviditelné práce. Pánové, díky. A opravdu nakonec bych chtěl poděkovat klubu HC Tábor, jmenovitě panu Kadilákovi, který se o nás staral jako manažer mládeže. Za ty dva roky neexistovala věc, když jsme ji potřebovali, tak aby nebyla. Takže také díky.

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Aktuality/píší o nás
  • Štěpán Kadilák pro Táborsko

    Út 09.06. |

    Středeční vydání Týdeníku Táborsko (10. 6.) přinese rozhovor s šéftrenérem mládeže HC Tábor Štěpánem Kadilákem na téma uplynulé i nadcházející sezony.   

  • NOVÁ ANKETA

    Pá 29.05. |

    Mužstvo HC Tábor už zná jména svých soupeřů v novém ročníku druhé ligy. Který z nich ve vás probouzí největší zájem? Hlasovat můžete do soboty 6. června v nové anketě na hlavní stránce tohoto webu. 

  • KRAJSKÁ LIGA NABÍDNE BOMBU?

    St 27.05. |

    Jihočeští činovníci už mají na stole všechny přihlášky do nového ročníku krajské ligy mužů. Jednu z nich podal i zcela nový tým na krajské mapě, prozatím pod názvem MH Hockey Academy České Budějovice. A bude to velmi atraktivní zpestření! Nejasná je naopak situace kolem jindřichohradeckého hokeje.

    Více...
  • Potvrzeno: Dominik Pavlát je v Plzni!

    Út 12.05. |

    Odchovanec táborské brankářské líhně Dominik Pavlát se dočkal odměny za skvělou prvoligovou sezonu v barvách Chomutova. V příštím ročníku bude rozvíjet svůj ohromný talent a hokejové kvality v barvách extraligové Škody Plzeň. Hodně štěstí, Dominiku!

  • HC Tábor na Jihočeském hokeji

    St 08.04. |

    Uznávaný jihočeský hokejový redaktor Ladislav Lhota si povídal s koučem Arpádem Györium a společně se ohlédli za působením kohoutů v předčasně skončené druholigové sezoně.  

    Více...
Starší aktuality