Kohouti bez potíží zahnali pachuť blamáže a spokojili se při tom s půltuctem
Druhé vzájemné střetnutí hokejistů Tábora a Vajgaru Jindřichův Hradec se odvíjelo v očekávaných kolejích. K senzaci z prvního vzájemného střetnutí měli hosté od Vajgaru na míle daleko a mohou s povděkem kvitovat, že se výše jejich porážky zastavila pouze na pětibrankovém rozdílu.
HC Tábor - KLH Vajgar J. Hradec
6:1 (3:0, 3:1, 0:0)
Sobota, 3.12.2016 18:00 - Muži
Branky a nahrávky: 2. Krátoška (Žáček, Blažek), 3. Hlaveš (Heršálek), 17. Severa (Matušík, Kanov), 31. Matušík (Hlaveš, Seidl), 34. Liška (Kýhos, Kellner), 36. Seidl (Matušík, Kanov). - 29. Tržil (Lazorišák, Bílek). |
Rozhodčí: Kopeček - Štětina, Klouda. Vyloučení: 2:6 Využití: 3:1 Góly v oslabení: 0:0 Průběžné skóre: 3:0, 3:1, 6:1 Střely: 57:24 Diváci: 1128 |
HC TÁBOR: Novák (Klestil) - Liška, Havran, Hlaveš, Kanov, Dvořák, Žáček, Heršálek - Kellner, Mrkvička, Kýhos - Severa, Matušík, Seidl - Blažek, Krátoška, Březina - Václav Prchal, Pechánek, Vojtěch Prchal. |
KLH VAJGAR J. HRADEC: Formánek (36. Pírs) - Tržil, Pípal, Straka, Růžek, Bureš, Bastl - Beran, Bílek, Jaša, Lazorišák, Šalamoun, Červený, Jindra, Vantuch, Hotař, Pichler, Kundrát. |
Táborské mužstvo tentokrát na nic nečekalo a hned v úvodních minutách zatlačilo svého jihočeského rivala do hluboké defenzívy. Mohutný nápor se dočkal svého prvního vyústění už po minutě a půl hry, kdy prošla za Formánkova záda bekhendová střela Krátošky po ledě – 1:0. Jen minutu poté jásala více než tisícovka diváků znovu, to když se Hlaveš protáhl kolem mantinelu až do koncovky a zdánlivě nevinnou střelou překonal brankáře hostů podruhé – 2:0. V dalších minutách už tlak Kohoutů přece jen ochabl a navzdory několika dalším šancím zůstávalo dlouho skóre bez změny. Pojišťovacího třetího gólu jistoty se táborský celek dočkal v polovině 17. minuty, kdy se v přesilovce ujala krásná kombinační akce druhé formace zakončená Severou – 3:0.
Začátek prostřední části hry zastihl domácí hokejisty v nedbalkách a diváci si příliš radosti z pohledného hokeje neužili. Poslední tým tabulky se díky tomu propracovával k zakončení častěji a domácí gólman Novák si ve třech minutách připsal na konto dvojnásobek zákroků než v celé první třetině. Ve 29. minutě se Jindřichohradečtí dokonce dočkali snižující branky, kterou pro zakončujícího Tržila připravil Lazorišák – 3:1. S nadsázkou se dá říci, že to byla odměna za předchozí hezké gesto hostujícího útočníka Šalamouna, jenž přiznal, že nebyl faulován, a odvolal tak signalizovaný trest pro obránce Kanova. S příchodem druhé poloviny střetnutí stáhli domácí trenéři hru na tři formace a táborský tým se přece jen dostal do tempa. Postupem času znovu odsoudil soupeřovy hráče do role statistů a gólové vyjádření na sebe nenechalo dlouho čekat. Na konci 31. minuty se po Seidlově přesilovkové ráně do horní tyče a dorážce Hlaveše dostal k puku Matušík a zvýšil na 4:1. O čtyři minuty později si v další početní výhodě počínal výtečně obránce Liška a pohotovou dorážkou ze vzduchu přidal pátý domácí gól. Když pak v čase 35:24 přetavil Seidl v šestou trefu individuální akci Matušíka, opustil rozladěný brankář Formánek hradeckou klec a přenechal své místo mladšímu parťákovi Pírsovi.
V tu chvíli jen málokdo tušil, že už jsou brankové zdroje obou soupeřů vyčerpané a stav 6:1 zůstane v platnosti až do závěrečné sirény. Přes úspornější hokej si sice domácí soubor vytvořil ještě pár šancí, ale exsparťanský mladík v brance Vajgaru uhájil své konto neposkvrněné.
Mužstvo HC Tábor dosáhlo na svůj další druholigový triumf pod bedlivým dohledem čerta a Mikuláše, kteří divákům zpříjemnili celý hokejový večer.
Z táborské šatny
Arpád Györi, asistent trenéra HC Tábor: „Do zápasu jsme si nesli dva hlavní úkoly: odčinit ten předchozí zápas s Jindřichovým Hradcem a pokud možno navázat na výkon proti Pelhřimovu. V úvodu se nám to dařilo, vynutili jsme si tlak a mohli vyhrát třetinu podstatně víc než jen 3:0. Naopak druhou část jsme nerozehráli dobře a museli jsme stáhnout hru na tři pětky, abychom se dostali do potřebného tempa. I v té poslední jsme ještě měli nějaké šance, ale hra už byla taková vlažná. Pravdou je, že soupeř k nám samozřejmě přijel s taktikou, která rozhodně není moc o hokeji. Není pak úplně jednoduché se proti takové hře prosadit. Zápas jsme nakonec zvládli, a to je nejdůležitější, i když měl skončit daleko výraznějším brankovým rozdílem.“