Kouč juniorky Jaroslav Drda: Pro kluky je náročné skloubit hokej se školou či prací, ale zvládli to
Seriál ohlédnutí za účinkováním mládežnických výběrů HC Tábor v uplynulé sezoně začínáme u toho nejstaršího.
Juniorka si v minulém ročníku své ligové soutěže zajistila pátou příčku. Ještě více pozornosti než umístění v tabulce si však vyžaduje specifická role, kterou má mužstvo této věkové kategorie v klubovém spektru plnit. Nejen o ní hovořil v následujícím rozhovoru Jaroslav Drda, trenér juniorského týmu HC Tábor.
Vstup do sezony se mužstvu vůbec nepodařil a až postupem času získalo pevný led pod bruslemi. Nepřepadaly vás v těch prvních týdnech pochybnosti o síle týmu?
„Určitě ne. Do týmu přišlo třináct hráčů ze staršího dorostu a přechod do juniorské soutěže je samozřejmě náročný. V této kategorii už hráči nastupují za své domácí dospělé týmy. S kolegou Pavlem Zenklem se po celou dobu, co se u této kategorie pohybujeme, snažíme hráče motivovat a vysvětlovat jim, že pokud na sobě budou dobře pracovat pro sebe a pro mužstvo, mají šanci, aby si jich trenéři v A-týmech všimli. Pak můžou dosáhnout úspěchu a uspokojení.“
Po šestatřiceti sezónních zápasech jste nakonec skončili pátí, tedy v horní polovině tabulky. Můžete se za celým ligovým ročníkem krátce ohlédnout?
„Uplynulou sezonu hodnotíme jako průměrnou. Bohužel jsme zbytečně ztratili několik utkání, která by nás bodově vytáhla na třetí nebo čtvrtou příčku, což byl i náš cíl. Pozitivní je, že jsme měli tři vyrovnané brankáře a starší dorazoví hráči jako Pospíchal, Hájek, Hlaveš nebo Pejša drželi mužstvo pohromadě. Samozřejmě musím vyzdvihnout návrat Honzy Horáka na led; popral se s těžkou nemocí, v listopadu se zapojil do přípravy mužstva a úspěšně odehrál celý zbytek sezony. Klobouk dolů před ním…!“
Co bylo v sezoně největší předností či naopak slabinou vaší družiny?
„Pokud začnu pozitivy, tak musím zmínit počet vstřelených branek a střel na branku. To číslo bylo podstatně vyšší než v předcházející sezoně. A slabiny týmu? Určitě neustálé zbytečné kombinování až do brankoviště, a také individuální chyby, které bohužel přicházely dost často a nebyli jsme schopni se jich v rozhodujících momentech vyvarovat. Příkladem je utkání s vítězným Pískem: po dvou třetinách jsme s ním hráli 0:0, ale pak jsme během pěti minut udělali tři chyby a bylo po zápase. V této kategorii je vidět, kteří hráči v sobě mají hokejové srdíčko, chtějí na sobě pracovat a v hokeji na vyšší úrovni pokračovat. Pak jsou tu jiní, a ti si jdou jen tak zahrát hokej s tím, že u něj vydrží ještě jeden nebo dva roky a skončí. Bohužel to je podle mne jeden z velkých neduhů mužstev této kategorie.“
Museli jste s kolegou Pavlem Zenklem během sezony řešit nějaký závažný problém?
„Nic takového se nestalo. Snad jedině to, že se ke konci roku rozhodl u této kategorie skončit Filip Novotný, a pak už hrál jenom za B-mužstvo mužů.“
Někteří hráči si hlavně v závěru krajské ligy mužů výrazně přičichli k seniorskému hokeji, což je určitě příjemným pozitivem…
„Jsme samozřejmě rádi za to, že dostali příležitost. Viděl jsem několik utkání a myslím si, že určitě ostudu neudělali. Při posledním zápase v Třebíči jsme se bavili s domácími trenéry a shodli jsme se, že kluci v této kategorii už by měli hrát dospělý hokej, který jim přinese více zkušeností než liga juniorů. Od začátku, co se v Táboře změnilo vedení klubu se snažíme jít touto cestou a vychovávat si vlastní hráče pro své A-mužstvo. Pokud se pak na této úrovni objeví mladý domácí hráč, je to jen dobře. A snad i správně nastolená cesta.“
Jak vidíte nejbližší budoucnost táborské ligové juniorky?
„Na to zatím nedovedu odpovědět. Plány na další sezonu zatím nemáme a uvidíme v následujících dnech, jak všechno dopadne. Určitě ale zahájíme příští týden letní přípravu. V současné době probíhá jednání na úrovni krajů a řeší se, zda bude liga juniorů pokračovat za stejných podmínek, či dojde ke změně. Nám teď bohužel odešlo dost hráčů. Někteří skončili s tím, že se chtějí ve svých domácích klubech poprat o zařazení do 'áčka' a hrát dospělý hokej, další jdou studovat vysokou školu nebo nastoupí do práce. Kluci, kteří v této kategorii hrají, už pracují, maturují, připravují se na přijímačky na vysokou školu a skloubit školu s hokejem je pro ně pak někdy dost náročné. Pokud se ještě vrátím ke kádru, na příští sezonu nám bohužel ze staršího dorostu přijde jen jedna pětka hráčů, takže se zatím snažíme kádr doplnit o hráče z jiných měst. Bohužel Český svaz ledního hokeje tuto soutěž po uzavření extraligy juniorů odsunul na vedlejší kolej a nastolil systém, který jí spíš uškodil, než pomohl.“
Můžete tento problém nějak přiblížit?
„My jsme hráli utkání systémem pátek – neděle a trénovali až po tréninkách A-mužstva někdy okolo půl osmé až osmé večer. Kluci nám přitom v téhle sezoně jezdili například z Prahy, Českých Budějovic nebo Třeboně, takže se dostávali domů až kolem půlnoci. Hned na začátku soutěže už bylo navíc rozhodnuto o sestupujícím a motivace hráčů na některá utkání byla velmi problematická. Uvedu jenom malý příklad: hrajete v pátek od 19.30 hodin, jedete za soupeřem dvě stě padesát kilometrů, a přitom víte, že utkání vyhrajete a pojedete zase čtyři hodiny zpátky. V neděli vás pak čeká od 10 hodin zápas ve Východních Čechách. V tomto roce jsme měli soupeře z Moravy i z východních Čech a cestování bylo velmi náročné. S Pavlem Zenklem jsme byli rádi, že to kluci dokázali zvládnout a skloubit se školními nebo pracovními povinnostmi.“
Kdy tedy začne příprava na příští soutěžní ročník? Bude standardní, nebo chystáte nějaké novinky?
„Jak už jsem řekl, trénovat začneme v pondělí 2. května, a to čtyřikrát až pětkrát týdně v odpoledních hodinách. V přípravě určitě nějaké změny budou, chceme ji klukům trochu proměnit. O víkendu jsme měli v Táboře seminář s kondičním trenérem Liberce Alešem Pařezem; byli jsme rádi, že některé věci, které on na své přednášce prezentoval, máme už několik let s pomocí Fit studia O.K. v přípravě zapojené.“
