Vzor Jana Bárty? Jakub Matušík! Tomáš Hajič chce zkusit MMA. A co Vladimír Škoda s Lukášem Křížem?
V poněkud odloženém třetím díle naší webové zpovědnice se na základě dotazů táborských fanoušků „odhalili“ útočníci Vladimír Škoda, Jan Bárta a obránci Tomáš Hajič s Lukášem Křížem. Co na sebe prozradili, to najdete v tomto článku. Od příštího týdne bude všem zvídavým příznivcům kohoutích barev k dispozici další čtveřice hráčů A-týmu.
(Karel Procházka)
Jan Bárta: Proč máte na dresu číslo 87 – po Sidney Crosbym?
Míval jsem pořád 23, jelikož v mládeži byla čísla asi jen do třicítky. Vždycky jsem ale tak nějak chtěl číslo 87. Nevím, jestli úplně po Crosbym, ale určitě k tomu přispěl.
Tomáš Hajič: Odešel jste z Tábora do Kadaně a potom zas zpátky. Chtěl jsem se zeptat, jestli je horší hrát Chance ligu v tak špatném týmu nebo druhou ligu v dobrém týmu jako HCT, kde chodí hodně diváků?
Určitě je lepší hrát za dobrý tým ve druhé lize, obzvlášť za klub, jako je Tábor. Obrovský rozdíl vidím hlavně v atmosféře na domácím stadionu, kde jsme nejlepší v lize. Co se týče fanouškovské podpory, i o patro výš bychom patřili k nejlepším.
Vladimír Škoda: Jste v šatně nejstarší hráč, dělají na vás mladší hráči nějaké vtipné narážky?
To, že jsem nejstarší hráč v týmu, jsem zaregistroval právě z těch narážek a srandiček, které si ze mě spoluhráči dělají. Máme super kolektiv a mě tyhle narážky nevadí. A ani mě nemůžou nijak rozhodit… ;)
Lukáš Kříž: Mrzelo vás, když to skončilo v David servisu? S jakým spoluhráčem jste si kdekoliv rozuměl nejvíce?
Odpovím upřímně: ano, mrzelo mě to hodně. Když ještě navíc vím, že spousta lidí to dělala ze srdce... A druhá otázka: jsme v kolektivním sportu, takže opravdu nejde říct jedno jméno. V David Servisu jsem toho nejvíc odehrál s Romanem Šulčíkem, se kterým jsem si dost rozuměl i mimo led. Pak ještě zmíním Vláďu Škodu. Byli to ale i jiní, třeba Kuba Makovský, se kterým jsem byl ve Francii.
(Chuck Tábor)
Vladimír Škoda: Jak se vám líbilo v HCT, i když se moc nehrálo? Jak se rozhodujete, jestli ještě pokračovat?
Za tu krátkou dobu, co jsem mohl v HCT působit hodnotím všechno pozitivně. Líbí se mi jak zázemí, tak stadion a tréninkové možnosti. Samozřejmě je škoda, že sezona se nemohla hrát, protože jsme se na ni všichni těšili. Rozhodování mi ulehčili manažer s trenérem, protože projevili zájem, abych zůstal. To je pro mě samozřejmě motivující do další práce.
Jan Bárta: S kým si na ledě nejvíc rozumíte? Trénujete speciálně bruslení, když jste tak rychlý?
Tak určitě nejvíc s Ondrou Šulkem. Hrajeme spolu už od čtrnácti let, a tak nějak tušíme, kde ten druhý na ledě je, což je paráda. A pak je tu ještě jeden hráč, a to Kuba Matušík. S ním se ale hraje výborně asi každému, protože má neskutečný přehled a dokáže každou situaci vyřešit skvěle. A odpověď na druhou otázku: Speciálně to určitě netrénuju, spíš mám odlišný typ bruslení než ostatní, takový hodně protáhlý. V tom mám asi výhodu.
Lukáš Kříž: Pro jste se rozhodl podepsat v HCT?
Těch podnětů bylo víc. Jedním z nich byl trenér Arpád Györi. Byli jsme spolu v kontaktu už nějakou chvíli. A tím, že přišel covid, už jsem ani neuvažoval o zahraničí. Chtěl jsem do ambiciózního klubu, který usiluje o vyšší ligu a má skvělé zázemí. HCT tyto podmínky splňoval.
Tomáš Hajič: Co vás nejvíc baví kromě hokeje? A chtěl byste hrát zase Chance ligu?
Baví mě sledovat seriály, hrát hry a chodit za kulturou, jako třeba do kina, do restaurace a tak. A obecně něco podnikat s kamarády, což se v téhle době bohužel nedá. Samozřejmě mám rád sport, ať už fotbal, tenis nebo basket. Co jsem si ale za poslední dva roky oblíbil, to je MMA. Až to půjde, hrozně rád bych se mu víc věnoval a třeba si i vyzkoušel zápas.
Celá čtveřice: Jaké máte hokejové vzory?
Jan Bárta: Od malička jsem měl rád Erica Staala, když hrál za Carolinu. A proč? Ani nevím, ale když byl na ledě, vždy vyčníval. Uměl dávat góly i skvěle nahrát, a hlavně tvořil hru. Pak to byl samozřejmě Connor McDavid; ten má snad všechno, co má skvělý hokejista mít. No a teď je to Kuba Matušík, který má taky úplně všechno. Možná ne tolik rychlosti, ale když se mu chce, tak za to umí taky vzít. Tomáš Hajič: Když jsem byl malý a hrál jsem ještě v útoku, měl jsem jako vzor Sidneyho Crosbyho. Později byl, a vlastně pořád je mým největším vzorem P. K. Subban. Líbí se mi jeho útočný styl hokeje, a hrozně moc i to, jak se hokejem baví. Lukáš Kříž: No, teď už žádný vzor nemám, ale dřív to byli Andrew Ference a Fjodor Tjutin. Vladimír Škoda: Mým hokejovým vzorem byl vždycky finský blesk Teemu Selänne. Nebyl moc velký, ale měl neskutečné bruslení a uměl dávat góly... Jinak jsem vždycky obdivoval Jaromíra Jágra a momentálně nejraději sleduju Connora McDavida.
(Johnnye Tobacco)
Lukáš Kříž: Konečně Lukáš Kříž, neskutečný bojovník. Můj oblíbený hráč. Vždycky jsem chtěl, aby se vrátil do Tábora. Doufám, že zůstane co nejdéle v Táboře. Ještě si pamatují cca 3 roky zpátky, když byl na hostování, jak skočil tělem na puk, střela se odrazila, vrátila se zpátky k útočníkovi a Lukáš – jak byl na zemi – tak skočil tělem znova. Celý stadion stál na nohách a tleskalo se. Neskutečně!
Otázka redakce: Lukáši, pamatujete si ještě na ten popsaný okamžik, potažmo na svou celou první epizodu v táborském dresu?
Nejdřív chci poděkovat za připomenutí takové hezké vzpomínky, o to víc, když si takovou situaci i po té době fanoušek pamatuje. A doufám, že ještě nějakou další přidám... Každého hráče potlesk od fanoušků nakopne a tady v Táboře je fanouškovská kulisa velmi dobrá. Je to hezký pocit. Nicméně matně si tu sezonu pamatuju a myslím, že to z mé strany nebyla ideální štace a moc se mi nedařilo.
(frantik88)
Jan Bárta: Ahoj, myslíš si, že se ještě vrátíš do Motoru, když jsi Budějovičák? Jinak jsem rád, že hraješ za Tábor, jsi super.
Ahoj, já myslím, že tenhle vlak už mi ujel. Měl jsem sice nějakou malou šanci v Motoru být, ale přišlo zranění, a pak už o mě žádný zájem nebyl. A děkuju, jsem tu taky moc rád, je to tady super.
Tomáš Hajič: Ahoj, líbilo se mi, jak si hrál v útoku. Bavilo tě to a není to pro tebe lepší než v obraně?
Ahoj, určitě mě to bavilo. V útoku jsem hrál až do mladšího dorostu, takže si myslím, že tam nejsem úplně marnej… Moje místo je ale zatím v obraně, i když kdoví, třeba mě tam trenéři zase pošlou.
Vladimír Škoda: Ahoj, psalo se, že hraješ golf a po hokeji budeš profesionál. Co se ti na něm líbí a kolik až si můžeš golfem vydělat?
Ano, golf hraju jen, jak se dá. A jelikož jsem soutěživý, tak se samozřejmě snažím hrát co nejlépe. Je to ale časově dost náročný sport. A je potřeba se mu hodně intenzivně věnovat, aby se člověk nějak posunul. Jelikož hraju na amatérské úrovni, tak za výhry žádné peníze nejsou. Na profi úroveň je cesta strastiplná a v mojí časové situaci momentálně nedosažitelná.
(kopřík)
Tomáš Hajič: V minulosti jste působil také v Kadani, viděl jste trošku i do zákulisí klubu? Myslíte, že chtějí dále držet 1. ligu? Již několik let hrají na samotném chvostu (jen díky tomu, že se delší dobu nesestupuje), navíc při minimální návštěvnosti, má to pro ně stále význam? Vůbec situace v tomto regionu je špatná, viz Chomutov a také Klášterec.
Můj názor je, že jakmile se bude sestupovat, což by se letos mělo, tak budou chtít licenci prodat, protože už dlouhodobě v klubu nejsou finance. Lepí to každý rok na poslední chvíli a půjčují si hráče z extraligových klubů nebo juniory, aby vůbec mohli hrát a nemuseli jim platit. Smlouvu dají třeba pěti nejlepším hráčům jinak, mají kluky z hostování nebo hráče, co na to nemají, ale nemusí za ně dát ani korunu. Situace v regionu asi není ideální, ale já doufám, že se to zlepší a Chomutov bude hrát aspoň první ligu.
Lukáš Kříž: V minulosti jste dlouho působil v David Servisu - máte jako bývalý hráč nějaké zprávy, zda se do budoucna uvažuje o obnově činnosti tohoto klubu, která byla loni pozastavena? Nebo to spíše vypadá na nevratnou věc, zvláště v této době?
Tak na tohle nedokážu odpovědět, vážně vůbec nevím. Já ale věřím tomu, že se všechno vyřeší a klub se do budoucna zase obnoví.
